Po dvou letech studování architektury, po dvou letech ateliérů a po čtyřech dokončených školních projektů mi přijde, jako bych byla na začátku, stále toho hodně nevím, mám se ještě dost učit, ale s každým projektem a každým týdnem, přijdou pokroky ale i doby, kdy musíte začít znova, nové otázky, nové znalosti, uvědomění a poznámky, které si buď můžete vzít k srdci nebo je hodit za hlavu a už se o ně nikdy nestarat. Několik z nich jsem už zmínila loni ve článku Věci, které jsem se naučila/... na architektuře. A několik dalších bych jich chtěla zmínit nyní.
Je ten záměr dobrý? Není to blbost?

Když vás nikdo nekritizuje, nemůžete vědět, jestli je to dobrý.

Sbírejte informace.

Dívat se na to jako na celek.

Čím jednodušší, tím lepší.

Chce to 1 hlavní myšlenku, 1 nápad, který stále omílat dokola, ne víc, jinak by to nebylo tak zřetelné a jasné.

Nikdy se nezavděčíte všem.

Strávíte nad tím mnohem víc času než se na pohled zdá. 




Love, Ema ♡