LOVE, MARTINA: lifestyle

Zobrazují se příspěvky se štítkemlifestyle. Zobrazit všechny příspěvky

ATELIÉRY

Po dvou letech studování architektury, po dvou letech ateliérů a po čtyřech dokončených školních projektů mi přijde, jako bych byla na začátku, stále toho hodně nevím, mám se ještě dost učit, ale s každým projektem a každým týdnem, přijdou pokroky ale i doby, kdy musíte začít znova, nové otázky, nové znalosti, uvědomění a poznámky, které si buď můžete vzít k srdci nebo je hodit za hlavu a už se o ně nikdy nestarat. Několik z nich jsem už zmínila loni ve článku Věci, které jsem se naučila/... na architektuře. A několik dalších bych jich chtěla zmínit nyní.

PRAGOVKA

Je polovina září a já řeším rozvrh na nový semestr. Projíždím všechny možné volitelné předměty a zjišťuji, že spousta z nich se dá zapsat pouze v letním semestru a jiné se mi do rozvrhu vůbec nehodí. Ale přeci tu je jeden, který je dělaný přesně pro mě. Zabývá se novými využitími továrních komínů. Jak já jsem se zamilovala do konverzí. 3. semestr jsem absolvovala přednášky Průmyslové dědictví u nás ve škole v rámci volitelného předmětu. Pan profesor mluvil o Dolních Vítkovicích v Ostravě, o lodních docích v Hamburku, Janově, Amsterdamu a jiných přístavních městech, dále o Ironbridge v Anglii, ale také o pražské Pragovce, kam jsem měla možnost se v květnu podívat v rámci Open House Praha 2018.
.

TELČ

Tolik pochybností jsem ze začátku měla, ale nakonec mi ten týden v Telči dal víc, než jsem očekávala. Týden strávený na krásném klidném místě, mimo všeho toho stresu, lidí, neustálého toku myšlenek a úkolů, co musíte udělat. Zkrátka jsem úplně vypnula, nic neřešila, vzala Do ruky tužku a papír a celý den kreslila společně se svými spolužáky, a to po celých těch šest dní.

VĚCI, KTERÉ JSEM SE NAUČILA/UVĚDOMILA/PŘIPOMNĚLA SI NA ARCHITEKTUŘE

Měně je někdy více.

Bílého papíru se občas bojí všichni.

Jsme zahlceni spoustou nepotřebných informací. Potřebujeme je koncentrovat a vybírat si a soustředit se jen na část z nich.

"Jestliže se pokusíte být dobří ve všem, nevyniknete v ničem." - Tomáš Baťa

Měřítko je základ. (Ke každému modelu či skice přidat alespoň zjednodušenou postavu člověka)

Pozor na barvy a barevné kombinace. Jelikož barvám rozumí každý.

Někdy se člověk musí vzdát i těch nejlepších nápadů.

Kombinace více dobrých nápadů hned neznamená dobrý nápad. Navíc nejlepší nápady často přicházejí, když jste něčím omezováni.

14 PHOTOS

1 fotografie za každý týden mých tříměsíčních prázdnin.

Část opuštěného domu u lomu Malá Amerika. Což mi připomíná projekt Prázdné domy, který je zaměřen na mapování prázdných a chátrajících objektů v České republice spolu s jejich fotografiemi, historií a příběhy. A k dnešnímu dni jich je evidovaných 1878.

Spodní část instalace Victoria Pragensis. Poznali byste ji?

HIGHLIGHTS OF SEPTEMBER

Vím, že některým z vás už škola začala, mně naštěstí začíná až za pár dní. Z čehož vyplývá, že září pro mě nebylo tak stereotypní, místy bylo celkem nabitý a zajímavý. Mimo jiné jsem byla jsem na festivalu, únikové hře, strávila opět několik dní v Praze, ale k nim už za chvíli. Do částečné rekapitulace se tedy pustíme za 3, 2, 1...

8. a 9. 9. proběhl Sustainable Fashion Day vol.5 ve Vnitroblocku, jehož součástí bylo několik workshopů, diskuzí, přednášek a promítání filmu na téma udržitelnost v módě. A zároveň jste si mohli nakoupit nebo alespoň podívat na produkty mnoha udržitelných značek, ať už se jednalo o WIN WIN love, Etik Butik, Papidu či kolekci Wildhub by Kopparberg.

FASHION

Fast fashion x Sustainable fashion. Na jedné straně fast fashion – řetězce módních značek, které masově produkují a prodávají oblečení ve svých pobočkách po celém světě. Doba výroby a dodání se zkracuje na minimum. Minimální je i kvalita a s tím souvisí často i nízká cena. Na druhé straně stojí slow fashion (= pomalá móda) nebo sustainable fashion (= udržitelná móda). Jedná se o značky s jedinečným oblečením, které jsou mnohdy dražší, jelikož jednají férově k pracovní síle, jsou šetrnější k životnímu prostředí a minimalističtí k objemu oblečení. Občas se jedná pouze o jeden kus daného zboží. Dalo by se říci, že udržitelná móda na rozdíl od krátkodobých trendů vydrží roky jak kvalitou, tak designem.

Poprvé jsem na pojem udržitelná móda narazila u značky WIN WIN love, kdy 2 dívky, které za touto značkou stojí, nakupují oblečení v second-handech, přešijí ho a prodávají dál. Starý kousek s novým nádechem.

HI, THAT'S ME...

Za ty přerušované 2 roky psaní blogu, kdy jsem od outfitů a receptů přešla na cestování a články spjaté s architekturou a uměním (alespoň v to doufám), o mně skoro nic nevíte. Vždyť se ani nepodepisuji pod vlastním jménem. V dnešním článku bych to chtěla změnit a představit vám kus sebe. A do komentářů mi můžete napsat, jestli se v něčem shodujeme a nebo nějaký fakt o vás. :)

HIGHLIGHTS OF JULY

Program měsíce? Skládání výkresů, řezy v Autocadu, upravování hromady fotek ve Photoshopu a původně i učení v Archicadu, to si ale nakonec nechávám na srpen. Každopádně… v dnešním highlights of nebudu věnovat tolik pozornosti akcím či přednáškám, místo toho se zaměřím hlavně na několik (půldenních) výletů.

Ale nejprve... Strávila jsem pár dní v Praze a chtěla bych se zmínit o Victoria Pragensis od Hænke a Juráše Lasovského, kteří chtěli veřejnost informovat o léčivých rostlinách svou jedinečnou a designovou instalací na Piazzetě Národního divadla. ♡

Pozn.: Bude zde viděna do 3. srpna, tak si pospěšte.

Pozn. 2: Instalace zaměřená na léčivé rostliny a já se fotím s okrasnou trávou... Why not.

VŠECHNO ZLÉ JE K NĚČEMU DOBRÉ

Každý někdy neuspěl, někdo víckrát někdo méně krát. Svět se ale nezboří. Já jsem teď neuspěla několikrát za sebou, najednou jsem vše začala vidět černě, ztrácet naději na další pokus a na to, že to příště bude lepší a zvládnu to. Nepomohlo mi ani nadávání na sebe samotnou a nadávání na učitele, jací to jsou debilové, jak to dělají naschvál a jak už bych je nejraději neviděla, ani lítost ostatních či vysvětlování, co jsem já nebo co se ono samo pokazilo, čímž jsem si neúspěch akorát víc připomínala. V mém případě se útěchou pak často stává porce zmrzliny, anebo koupení něčeho nového. Přiznávám, není to zcela dobrý nápad si kupovat věci, které nepotřebujeme jen abychom se cítili o něco lépe.

Ale na konci dne či s odstupem času některé z těch neúspěchů přestávám brát jako prohru, nýbrž jen jako další zkoušku. Zkoušku, která mě někam posunula, díky které vím, jak na tom jsem a co potřebuji zlepšit, co je důležité a jestli mi to za to vůbec stojí.

HIGHLIGHTS OF MAY

Ani nevím, jak bych začala. Ale procházet fotky a vzpomínat na několik útržků za minulý měsíc, a zároveň se s nimi s Vámi podělit, mi chybělo.

Jestli si ještě pamatujete, jak jsem se v říjnových highlights zmiňovala o přednáškách Co je architektura?, kdy každá z nich je věnovaná 1 ateliéru nebo architektovi, tak ty nadále pokračovaly. Naposledy (možná dokonce ne ani v květnu, ale koncem dubna) jsem si poslechla Petra Kučeru, který mluvil mimo jiné o kauze Libeňského mostu (Pamatujete na moje fotografie?) či o tom, že se máme inspirovat a přemýšlet nad různými nedokončenými či nerealizovanými věcmi/stavbami.

„Kdo pozná minulost, pochopí přítomnost a ovlivní budoucnost.“

Jako další na seznamu jsem měla Open House Praha, kdy o víkendu 13. a 14. 5. bylo veřejně zpřístupněno několik zajímavých budov, jak moderních tak i těch starších. Ať už se jednalo o Main Point Karlín, Enterprise Office Centre, Palác Archu nebo třeba o Libeňský plynojem.

HIGHLIGHTS OF DECEMBER

V roce 2016 se toho stalo neskutečně mnoho, odmaturovala jsem, nastoupila na vysokou, seznámila jsem se se spoustou skvělých lidí, navštívila několik dalších cizích zemí, šla jsem na různé nezapomenutelné akce,… no zkrátka to bylo jedno velké dobrodružství. A s některými o trochu menšími, které se stali právě v prosinci, bych se s vámi chtěla podělit. :)

HIGHLIGHTS OF OCTOBER

Jelikož nyní bydlím v Praze, mám mnohem více možností, kam vyrazit či jakých akcí se zúčastnit. A právě o nich, tento článek je. V říjnu jsem se mimo jiné zúčastnila 2 přednášek týkající se architektury a byla jsem na SIGNAL festivalu a i Designbloku. A nyní bych se s vámi o pár fotek, informací a zážitků chtěla podělit.

YOU CAN DO MORE THAN OTHER PEOPLE SAY

Tento článek jsem pro vás měla připravený od prázdnin, jenže jsem stále moc nevěděla, co přesně napsat. Možná jen, že dokážete všechno, za čím si budete stát. Nikdo vás nezastaví. A nezáleží, jestli budete chtít skočit bungee jumping, nebo jít na vaši vysněnou školu, i když jsou vaši nejbližší proti a říkají, že na to nemáte. Neposlouchejte je. Nenechte je organizovat váš život. Je to váš život, vaše rozhodnutí, ne jejich. Takže… nikdy to nevzdávejte, bojujte a ukažte jim, že se mýlí. A věřte, že dokážete víc, víc než by od vás očekávalo okolí, víc než vy byste očekávali sami od sebe.

I’ve prepared this post for a long time now, but I wasn’t sure what to write. Maybe just… You can do everything you want. Nobody can stop you. And it doesn’t matter if you want to jump from a bridge like me a few months ago or go to your dream college like me now and a lot of your closest friends and family are against your decision. Don’t let them to organize your life. It’s your life, not theirs. So… Be strong, never give up, keep moving forward and most importantly, be true to yourself. Because you can do more than other people say.

TERIBEAR HÝBE MLADOU BOLESLAVÍ

Ve čtvrtek 17. září 2015 se konala sportovně – charitativní akce s názvem Teribear hýbe Mladou Boleslaví aneb Prima den s medvědem. Ta byla prioritně určená pro Prahu, kde se běhalo od 3. do 12. září 2015. Byla pro všechny, kteří chtěli pomoci znevýhodněným dětem, a které jsem se mimo jiné v Mladé Boleslavi zúčastnila i já. Akci pořádala Nadace Terezy Maxové dětem s podporou generálního partnera ŠKODA AUTO, který za každý kilometr (na vyznačené 1,25 km Teribear trase na Krásné louce) věnoval 20 Kč na pomoc Dětskému domovu v Krnsku. Trasu jste mohli projít, proběhnout, protančit či proskákat.

Domovská stránka

Přihlásit se k odběru: Příspěvky ( Atom )

LOVE, MARTINA

featured Slider